Škola
Strategie předcházení školní neúspěšnosti
Strategie předcházení školní neúspěšnosti
Strategie předcházení školní neúspěšnosti vychází z vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízení, ve znění pozdějších předpisů.
S žáky ohroženými školní neúspěšností může pracovat výchovná poradkyně, metodik prevence nebo kterýkoli pedagogický pracovník.
Ve spolupráci s třídními učiteli a vyučujícími jednotlivých předmětů zajišťují žákům se SVP poskytování doporučených podpůrných opatření. Třídní učitelé, či vyučující jednotlivých předmětů vyhodnocují prospěch žáků ve třídě a u neprospívajících žáků se snaží zjistit příčinu neúspěchu.
1. Prevence školního neúspěchu
– dlouhodobé cíle:
• celoškolní přístup ke vzdělávání (koncepce školy)
• vytváření bezpečného a kvalitního klimatu školy a tříd
– nastavení vztahů, komunikace, systém včasné intervence, zapojování všech žáků do života školy
• nastavení proaktivního systému posilování a oceňování, práce s odlišností
• eliminace rizikových faktorů – prostředí školy, sociální interakce
• pozitivní nastavení očekávání, posilování odpovědnosti žáků
Úspěšnost ve škole je podmíněna mnoha faktory. Úspěch žáka ve škole nezávisí jen na jeho schopnostech, ale i na jeho sebehodnocení a sebedůvěře.
2. Neúspěchem ve škole mohou být ohroženi žáci:
• se speciálními vzdělávacími potřebami
• kteří začali povinnou školní docházku
• kteří přestoupili na 2. stupeň ZŠ
• kteří přešli z jiné školy
• často nemocní nebo s dlouhodobou absencí
• u kterých nastala změna rodinné situace
• kteří nemají český jazyk jako jazyk rodný
Projevy školního neúspěchu:
• porušování školního řádu
• záškoláctví
• problematické postavení v třídním kolektivu
• zhoršení školního prospěchu
• změny chování
Problémy žáka ve vyučovací hodině:
• neporozumí výkladu
• neumí pracovat s texty (např. v učebnici)
• nestíhá zapisovat podle výkladu
• nedokáže určit, co je podstatné
• špatně se soustředí
• problémy komunikace s vyučujícím
• nezájem o výuku, v hodinách nepracuje, nechce pracovat a rozptyluje spolužáky – odmítá nabízenou pomoc vyučujících
• opakovaně je vyrušován spolužáky při práci
Problémy s domácí přípravou (nejčastější):
• slabá vůle (nedokáže se přinutit k domácí přípravě)
• nedostatek návyků pro samostudium (neumí vybrat důležité, učí se zpaměti bez pochopení látky, nezvládá větší celky, nemá vytvořen systém učení)
• neví, kdy se učit, aby učení bylo efektivní
• obava sdělit, že něčemu nerozumí
Jiné problémy negativně ovlivňující učení:
• dlouhodobé zdravotní problémy
• změna bydliště, dojíždění
• problémy v rodině (rozchod rodičů, úmrtí jednoho z rodičů, špatná ekonomická situace rodiny)
• stres z neprospěchu
• útěky před problémy
• problémy v sociálním prostředí vrstevníků
3. Formy práce s neúspěšnými žáky:
• snaha co nejdříve zachytit a odhalit příčiny školní neúspěšnosti
• úzká spolupráce s PPP, SPC i rodiči
• pomoc rodičům při zajištění různých odborných vyšetření
• uplatňování individuálního přístupu k žákům, respektování individuálního tempa, posilování motivace
• volba správných forem a druhu ověřování vědomostí
• pedagogická intervence
• hodnocení je zaměřeno na pozitivní výkon žáka, a tím podporujeme jeho pozitivní motivaci k učení
• používání podpůrných aktivit – oznámení písemné práce, stanovení termínu zkoušení
Nástup žáka do školy
oblast prevence:
• motivace – zažívání příjemných pocitů a úspěchu
• hodnocení žáka vzhledem k jeho osobnímu pokroku
• co nejdříve zjistit důvody selhávání
• spolupráce s MŠ
• komunikace s rodiči – rodičům je nutné vše vysvětlit, komunikovat s nimi
oblast intervence:
• upravit vyučovací metody
• vysvětlit vhodné postupy rodičům, aby mohli podobně přistupovat k dětem i při domácí přípravě
• při výraznějším selhávání – nutná přesná diagnostika problému – konzultace s psychologem, vyšetření v PPP, SPC
Přestup žáka na druhý stupeň
• dopřát čas na adaptaci
• komunikace mezi učiteli 1. a 2. stupně (nastavená pravidla, řešení problémových situací)
nemoc, zvýšená omluvená absence
• spolupráce s rodinou, zajistit doplňování učiva, ulehčit návrat po nemoci (plán doplnění učiva a přezkoušení)
• sledování absencí žáka – zda krátkodobé absence z důvodu návštěvy lékaře, nevolností, nejsou pravidelně v době psaní prověrek nebo stejné dny v týdnu
změna situace v rodině
• můžeme pomoci jen při vzájemné důvěře a komunikaci
• rodiči doporučit podle potřeby odbornou pomoc – návštěva psychologa
špatná sociální situace
• podat žákovi pomocnou ruku
• ohlídat, aby nebyl cílem posměchu
• řešit problém s rodiči
• v případě dlouhodobých problémů kontaktovat OSPOD
závadové chování, záškoláctví
• nepřehlížet porušování školního řádu
• řešit v souladu se školním řádem
• důsledně řešit zvýšené omluvené absence
Vypracovala: Mgr. Ludmila Výborná
Datum nabytí účinnosti: 26. 4. 2021