Skip to main content

Škola

Strategie předcházení školní neúspěšnosti

  Strategie předcházení školní neúspěšnosti

Strategie předcházení školní neúspěšnosti vychází z vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

S žáky ohroženými školní neúspěšností může pracovat výchovná poradkyně, metodik prevence nebo kterýkoli pedagogický pracovník.

Ve spolupráci s třídními učiteli a vyučujícími jednotlivých předmětů zajišťují žákům se SVP poskytování doporučených podpůrných opatření. Třídní učitelé, či vyučující jednotlivých předmětů vyhodnocují prospěch žáků ve třídě a u neprospívajících žáků se snaží zjistit příčinu neúspěchu.

1. Prevence školního neúspěchu

– dlouhodobé cíle:

                   • celoškolní přístup ke vzdělávání (koncepce školy)

                   • vytváření bezpečného a kvalitního klimatu školy a tříd

– nastavení vztahů, komunikace, systém včasné intervence, zapojování všech žáků do života školy

                   • nastavení proaktivního systému posilování a oceňování, práce s odlišností

                   • eliminace rizikových faktorů – prostředí školy, sociální interakce

                   • pozitivní nastavení očekávání, posilování odpovědnosti žáků

 

Úspěšnost ve škole je podmíněna mnoha faktory. Úspěch žáka ve škole nezávisí jen na jeho schopnostech, ale i na jeho sebehodnocení a sebedůvěře.

 

2. Neúspěchem ve škole mohou být ohroženi žáci:

• se speciálními vzdělávacími potřebami

• kteří začali povinnou školní docházku

• kteří přestoupili na 2. stupeň ZŠ

• kteří přešli z jiné školy

• často nemocní nebo s dlouhodobou absencí

• u kterých nastala změna rodinné situace

• kteří nemají český jazyk jako jazyk rodný

 

Projevy školního neúspěchu:

• porušování školního řádu

• záškoláctví

• problematické postavení v třídním kolektivu

• zhoršení školního prospěchu

• změny chování

 

Problémy žáka ve vyučovací hodině:

• neporozumí výkladu

• neumí pracovat s texty (např. v učebnici)

• nestíhá zapisovat podle výkladu

• nedokáže určit, co je podstatné

• špatně se soustředí

• problémy komunikace s vyučujícím

• nezájem o výuku, v hodinách nepracuje, nechce pracovat a rozptyluje spolužáky – odmítá nabízenou pomoc vyučujících

• opakovaně je vyrušován spolužáky při práci

 

Problémy s domácí přípravou (nejčastější):

• slabá vůle (nedokáže se přinutit k domácí přípravě)

• nedostatek návyků pro samostudium (neumí vybrat důležité, učí se zpaměti bez pochopení látky, nezvládá větší celky, nemá vytvořen systém učení)

• neví, kdy se učit, aby učení bylo efektivní

• obava sdělit, že něčemu nerozumí

 

Jiné problémy negativně ovlivňující učení:

• dlouhodobé zdravotní problémy

• změna bydliště, dojíždění

• problémy v rodině (rozchod rodičů, úmrtí jednoho z rodičů, špatná ekonomická situace rodiny)

• stres z neprospěchu

• útěky před problémy

• problémy v sociálním prostředí vrstevníků

 

3. Formy práce s neúspěšnými žáky:

• snaha co nejdříve zachytit a odhalit příčiny školní neúspěšnosti

• úzká spolupráce s PPP, SPC i rodiči

• pomoc rodičům při zajištění různých odborných vyšetření

• uplatňování individuálního přístupu k žákům, respektování individuálního tempa, posilování motivace

• volba správných forem a druhu ověřování vědomostí

• pedagogická intervence

• hodnocení je zaměřeno na pozitivní výkon žáka, a tím podporujeme jeho pozitivní motivaci k učení

• používání podpůrných aktivit – oznámení písemné práce, stanovení termínu zkoušení

 

Nástup žáka do školy

oblast prevence:

• motivace – zažívání příjemných pocitů a úspěchu

• hodnocení žáka vzhledem k jeho osobnímu pokroku

• co nejdříve zjistit důvody selhávání

• spolupráce s MŠ

• komunikace s rodiči – rodičům je nutné vše vysvětlit, komunikovat s nimi

oblast intervence:

• upravit vyučovací metody

• vysvětlit vhodné postupy rodičům, aby mohli podobně přistupovat k dětem i při domácí přípravě

• při výraznějším selhávání – nutná přesná diagnostika problému – konzultace s psychologem, vyšetření v PPP, SPC

 

Přestup žáka na druhý stupeň

• dopřát čas na adaptaci

• komunikace mezi učiteli 1. a 2. stupně (nastavená pravidla, řešení problémových situací)

nemoc, zvýšená omluvená absence

• spolupráce s rodinou, zajistit doplňování učiva, ulehčit návrat po nemoci (plán doplnění učiva a přezkoušení)

• sledování absencí žáka – zda krátkodobé absence z důvodu návštěvy lékaře, nevolností, nejsou pravidelně v době psaní prověrek nebo stejné dny v týdnu

změna situace v rodině

• můžeme pomoci jen při vzájemné důvěře a komunikaci

• rodiči doporučit podle potřeby odbornou pomoc – návštěva psychologa

špatná sociální situace

• podat žákovi pomocnou ruku

• ohlídat, aby nebyl cílem posměchu

• řešit problém s rodiči

• v případě dlouhodobých problémů kontaktovat OSPOD

závadové chování, záškoláctví

• nepřehlížet porušování školního řádu

• řešit v souladu se školním řádem

• důsledně řešit zvýšené omluvené absence

 

Vypracovala: Mgr. Ludmila Výborná

Datum nabytí účinnosti: 26. 4. 2021