Skip to main content

Škola

Strategie předcházení školní neúspěšnosti

  Strategie předcházení školní neúspěšnosti

Strategie předcházení školní neúspěšnosti vychází z vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

S žáky ohroženými školní neúspěšností může pracovat výchovná poradkyně, metodik prevence nebo kterýkoli pedagogický pracovník.

Ve spolupráci s třídními učiteli a vyučujícími jednotlivých předmětů zajišťují žákům se SVP poskytování doporučených podpůrných opatření. Třídní učitelé, či vyučující jednotlivých předmětů vyhodnocují prospěch žáků ve třídě a u neprospívajících žáků se snaží zjistit příčinu neúspěchu.

1. Prevence školního neúspěchu

– dlouhodobé cíle:

                   • celoškolní přístup ke vzdělávání (koncepce školy)

                   • vytváření bezpečného a kvalitního klimatu školy a tříd

– nastavení vztahů, komunikace, systém včasné intervence, zapojování všech žáků do života školy

                   • nastavení proaktivního systému posilování a oceňování, práce s odlišností

                   • eliminace rizikových faktorů – prostředí školy, sociální interakce

                   • pozitivní nastavení očekávání, posilování odpovědnosti žáků

 

Úspěšnost ve škole je podmíněna mnoha faktory. Úspěch žáka ve škole nezávisí jen na jeho schopnostech, ale i na jeho sebehodnocení a sebedůvěře.

 

2. Neúspěchem ve škole mohou být ohroženi žáci:

• se speciálními vzdělávacími potřebami

• kteří začali povinnou školní docházku

• kteří přestoupili na 2. stupeň ZŠ

• kteří přešli z jiné školy

• často nemocní nebo s dlouhodobou absencí

• u kterých nastala změna rodinné situace

• kteří nemají český jazyk jako jazyk rodný

 

Projevy školního neúspěchu:

• porušování školního řádu

• záškoláctví

• problematické postavení v třídním kolektivu

• zhoršení školního prospěchu

• změny chování

 

Problémy žáka ve vyučovací hodině:

• neporozumí výkladu

• neumí pracovat s texty (např. v učebnici)

• nestíhá zapisovat podle výkladu

• nedokáže určit, co je podstatné

• špatně se soustředí

• problémy komunikace s vyučujícím

• nezájem o výuku, v hodinách nepracuje, nechce pracovat a rozptyluje spolužáky – odmítá nabízenou pomoc vyučujících

• opakovaně je vyrušován spolužáky při práci

 

Problémy s domácí přípravou (nejčastější):

• slabá vůle (nedokáže se přinutit k domácí přípravě)

• nedostatek návyků pro samostudium (neumí vybrat důležité, učí se zpaměti bez pochopení látky, nezvládá větší celky, nemá vytvořen systém učení)

• neví, kdy se učit, aby učení bylo efektivní

• obava sdělit, že něčemu nerozumí

 

Jiné problémy negativně ovlivňující učení:

• dlouhodobé zdravotní problémy

• změna bydliště, dojíždění

• problémy v rodině (rozchod rodičů, úmrtí jednoho z rodičů, špatná ekonomická situace rodiny)

• stres z neprospěchu

• útěky před problémy

• problémy v sociálním prostředí vrstevníků

 

3. Formy práce s neúspěšnými žáky:

• snaha co nejdříve zachytit a odhalit příčiny školní neúspěšnosti

• úzká spolupráce s PPP, SPC i rodiči

• pomoc rodičům při zajištění různých odborných vyšetření

• uplatňování individuálního přístupu k žákům, respektování individuálního tempa, posilování motivace

• volba správných forem a druhu ověřování vědomostí

• pedagogická intervence

• hodnocení je zaměřeno na pozitivní výkon žáka, a tím podporujeme jeho pozitivní motivaci k učení

• používání podpůrných aktivit – oznámení písemné práce, stanovení termínu zkoušení

 

Nástup žáka do školy

oblast prevence:

• motivace – zažívání příjemných pocitů a úspěchu

• hodnocení žáka vzhledem k jeho osobnímu pokroku

• co nejdříve zjistit důvody selhávání

• spolupráce s MŠ

• komunikace s rodiči – rodičům je nutné vše vysvětlit, komunikovat s nimi

oblast intervence:

• upravit vyučovací metody

• vysvětlit vhodné postupy rodičům, aby mohli podobně přistupovat k dětem i při domácí přípravě

• při výraznějším selhávání – nutná přesná diagnostika problému – konzultace s psychologem, vyšetření v PPP, SPC

 

Přestup žáka na druhý stupeň

• dopřát čas na adaptaci

• komunikace mezi učiteli 1. a 2. stupně (nastavená pravidla, řešení problémových situací)

nemoc, zvýšená omluvená absence

• spolupráce s rodinou, zajistit doplňování učiva, ulehčit návrat po nemoci (plán doplnění učiva a přezkoušení)

• sledování absencí žáka – zda krátkodobé absence z důvodu návštěvy lékaře, nevolností, nejsou pravidelně v době psaní prověrek nebo stejné dny v týdnu

změna situace v rodině

• můžeme pomoci jen při vzájemné důvěře a komunikaci

• rodiči doporučit podle potřeby odbornou pomoc – návštěva psychologa

špatná sociální situace

• podat žákovi pomocnou ruku

• ohlídat, aby nebyl cílem posměchu

• řešit problém s rodiči

• v případě dlouhodobých problémů kontaktovat OSPOD

závadové chování, záškoláctví

• nepřehlížet porušování školního řádu

• řešit v souladu se školním řádem

• důsledně řešit zvýšené omluvené absence

 

Vypracovala: Mgr. Ludmila Výborná

Datum nabytí účinnosti: 26. 4. 2021

We use cookies

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.