Aktuálně
Líčení - 7. A
Žáci 7. A se učili psát v češtině náročný slohový útvar - líčení. Aby jim to šlo lépe, nakreslili si vysněnou krajinu a potom se pokusili ji vylíčit. Některým žákům se práce moc povedla.
Mgr. Ivana Hemalová
Procházka pod hladinou
Ve svém snu jsme se ponořil pod hladinu čistého modrého oceánu. Voda byla příjemně teplá a průzračná. Spatřil jsem v ní pestrobarevný podmořský svět.
Dno oceánu bylo písčité a poseté rozmanitými korály. Vypadalo jako letní louka plná květů. Na dně byly rozházené mušle s hvězdicemi. V písku jsem taky zahlédl kousky z vraku potopené lodi. Mohla to být dopravní loď převážející těžké náklady nebo potopená pirátská loď s uloupenou kořistí. Třeba tu najdu nějaký poklad. Kolem plavalo hejno rybek a dalších mořských živočichů. Viděl jsem i rejnoka, který se podobal ptáku plujícímu oblohou. Medúzy se svými nadýchanými padáky se snášely k zemi. Zvědavá mořská želva s delfínem si mě připlavali prohlédnout. Připadal jsem si jako v pohádce.
Mořský svět mě zcela pohltil. Fascinovaně jsem se snažil si tu nádheru vtisknout do paměti. Když jsem se probudil, tak jsem zjistil, že vše byl jen pouhý sen.
David Uhlíř, 7.A
Vysněná krajina (Líčení)
Minulou sobotu jsem večer usnul a rázem jsem se ocitl na nádherném místě ve své vysněné krajině.
Sluníčko zářilo a ptáci zpívali veselé písničky. Nádhera! Krajina zářila pestrobarevnými barvami. Včeličky hlasitě bzučely a pracovitě opylovaly květy. Velká rozkvetlá lípa omamně voněla. Přede mnou se leskla průsvitně modrá vodní hladina s dřevěným molem. Vedle malé cestičky voněly překrásné květiny všech barev. Když jsem spatřil keřík s jahodami a borůvkami, ihned jsem na ně dostal chuť. Musel jsem si jednu utrhnout a ochutnat. Vedle mě právě proletěl zvláštní motýl, žlutý jako sluníčko. Na menším kopečku stála dřevěná chata. Byl zde takový klid. Připomínalo mi to pohádku.
Když jsem se probudil, věděl jsem, že se sem musím vrátit i v reálném životě.
Matyáš Lípa, 7. A
Dreamland
Dreamland je od pohledu jiná země než ostatní. Říká se, že ji stvořil duch jménem Naevis. Kamkoliv se tady podíváte, vidíte jenom peřiny a polštáře, načechrané mraky a červánky na obloze.
Žijí tady lidé, kteří rádi sní a přejí si ve svých snech navždy zůstat. Louky jsou měkké a přichystané ke spánku. Lidé žijí ve vesnici, která se jmenuje stejně jako krajina. Když se zde procházíte, můžete objevit botu. Říká se, že ji tam dal stvořitel Dreamlandu, ale neví se, proč tam dal jenom jednu. Když se procházíte dál, zahlédnete truhlici s párem rozbitých křídel. Všude kolem místo květin leží polštáře. Sem tam rostou stromy. Zvířata neuvidíte. Pokud tam nějaká jsou, splývají s krajinou, takže jsou vlastně neviditelná.
I v této neobvyklé zemi existuje zlo, která se jmenuje Black Mamba. Ta chce všechno zničit. Lidé se jí bojí a modlí se, aby je Naevis ochránil. Já se v té snové krajině cítím bezpečně.
Markéta Mikulková, 7. A
